Dynamická časová osa v Excelu, která řídí celý model

Zkuste si představit, že chcete vytvořit jednoduchý model. Třeba plán projektu nebo finanční model, kde se časová řada a celý model automaticky rozšiřuje nebo zkracuje podle počtu měsíců. A to bez kopírování sloupců, bez ručního přepisování dat a bez složitých funkcí KDYŽ, kde musíte ověřovat pravidla. Stačí vám změnit jedno číslo a celý model se přepočítá. Kouzlo? Ne, jen pár dynamických funkcí dostupných v Microsoft 365. 

Excelový soubor ke stažení:

Dnešním úkolem je vytvořit jednoduchý model příjmů a nákladů domácnosti. V excelovém sešitu máme několik vstupů, které budou ovládat celý model. Máme zde počáteční datum, počet měsíců, celkové příjmy a výdaje domácnosti. Vedle máme ještě rozdělení výdajů dle procent. 

Začneme tvorbou časové řady. Základem je funkce SEQUENCE, ve které vyplníme v parametru řádky jedničku, jelikož celá osa bude v jednom řádku. Následuje parametr sloupce, počet sloupců je určený počet měsíců v modelu, tedy buňkou B5. A chceme, aby časová řada začínala od nuly. 

Funkci SEQUENCE zabalíme do funkce EDATE, která určí datumy. Ve funkci EDATE musíme určit počáteční datum, což je počáteční datum našeho modelu. A jako parametr měsíce poslouží funkce SEQUENCE. Funkce vrátí časovou řadu měsíců v dynamickém poli, jediné, co musíme na dynamické pole uplatnit je změna formátu z pořadového čísla na datum. 

Na dynamickou časovou řadu navážeme teď celý model. Začneme příjmy. I pro tvorbu dynamické řady příjmů použijeme funkci SEQUENCE. V této funkci vyplníme opět jeden řádek, jako parametry sloupce vyplníme počet měsíců v modelu, počátek je částka příjmů a nechceme ji zvyšovat, takže velikost kroku je nula. 

To samé uděláme s náklady. Ve funkci SEQUENCE vyplníme jeden řádek, počet sloupců je počet měsíců, počátek je hodnota nákladů a krok je nula. 

Následuje rozpočítání nákladů podle procent. A zde už plně využijeme možností dynamických polí, kde označíme buňku B13 s křížkem. Tím se označí celé dynamické pole s výdaji a to vynásobíme procentuálním rozložením výdajů. 

Následuje součet těchto nákladů. Jelikož chceme, aby byl model celý dynamický, tak pro součet použijeme funkci BYCOL. V této funkci se nejprve musí označit dynamické pole, což je buňka B15, a abychom se odkázali na dynamické pole, tak za buňkou musí následovat křížek. A jako výpočet chceme SUMA. 

Úspory v jednotlivých měsících dostaneme jako příjmy mínus výdaje, s odkazem na dynamická pole. 

Poslední výpočet je kumulativní součet úspor. Pro kumulativní součet musíme použít funkci SCAN. V této funkci nejprve začínáme od nuly. Následuje dynamické pole, které chceme sčítat, což jsou úspory. A jako výpočet musíme použít funkci LAMBDA. Ve funkci LAMBDA máme dvě proměnné, které můžeme nazvat třeba a, b. A tyto parametry chceme sečíst. Funkce SCAN doručí kumulativní součet dynamického pole. 

Ještě vyřešíme podmíněné formátování záhlaví tabulky s časovou osou. Potřebujeme určit, zda jsou buňky prázdné. Použijeme funkci JE.PRÁZDNÉ, kde označíme buňky záhlaví a několik bunek navíc. Tato funkce vrátí pravdu, pokud jsou buňky prázdné a nepravdu, pokud v nich něco je.

Pro potřeby podmíněného formátu to ale potřebujeme přesně naopak, takže funkci zabalíme do funkce NE.

A tuto funkci vložíme do podmíněného formátu, kde formátujeme dle nového pravidla. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Proč je v Excelu funkce PROCENTO?

Když jsem poprvé viděla relativně novou funkci PROCENTO neboli funkci PERCENTOF, říkala jsem si, jaký je důvod, že Microsoft přidal funkci, která počítá procenta? Vždyť

Tento trik se SUMIFS nezná 99 % lidí

Minulý týden jsme si ve videu ukázali, že složené závorky umí ve funkci SUMIFS nebo COUNTIFS nahradit podmínku NEBO. Dnes vám ale ukážu trik, který

Jedna odpověď

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *